Komentované vycházky
Jak se můžete vydat prozkoumat Moravsky kras?
Krajina Moravského krasu má mnoho podob a stejné je to i s našimi společnými výlety. Někdy je osvěžující sdílet radost z objevování s novými lidmi, jindy zase zatoužíme po klidu a soukromí jen pro ty nejbližší. Aby se vám se mnou putovalo co nejlépe, připravila jsem dvě cesty, jak se můžeme potkat. Stačí si jen vybrat, která z nich vám v tuhle chvíli víc ladí do kroku.
Na otevřené vycházce
Představte si slunné dopoledne nebo tichý podvečer, kdy se na smluveném místě sejde skupinka lidí, které spojuje stejná zvědavost. Tohle jsou moje otevřené vycházky pro veřejnost. Společně vyrazíme na trasu, budeme naslouchat příběhům skal a sdílet dojmy z věcí, které nejsou na první pohled vidět. Je to ideální cesta, pokud chcete vyrazit sami nebo třeba v páru a prostě si užít fajn čas ve společnosti dalších milovníků přírody. Stačí se podívat do kalendáře, vybrat si téma, které vás oslovilo, a zarezervovat si své místo.
Otevřené procházky se konají, když se přihlásí alespoň 6 lidí.
Na soukromé vycházce
Chcete si užít vyprávění jen v kruhu své rodiny, projít se s partou starých přátel nebo netradičně utmelit váš pracovní tým? Pak jsou tu pro vás soukromé vycházky. Celý čas budu patřit jen vám a vaší skupině (maximálně do 20 lidí). Takové vycházky jsou často krásným dárkem pro babičky, dědy nebo rodiče – společný zážitek je totiž to, co v nás zůstane nejdéle. Pokud vás tohle láká, napište mi emailem, kdy chcete vyrazit. Podíváme se, jestli nám ladí termíny, a domluvíme všechny detaily od trasy až po platbu.
Cena u soukromé skupiny začíná na 3 000 Kč a výsledná částka se pak odvíjí od toho, kolik vás bude, jak dlouhou trasu zvolíme a kolik času spolu v krajině strávíme.
Kudy provázím nejčastěji?
To nejlepší z Moravského krasu
Naše cesta začíná u Skalního mlýna – místa, kde Moravský kras otevírá své brány. Odsud vyrazíme do světa propastí, jeskyní a příběhů, které tu zůstaly skryté po staletí.
První zastávkou je Čertův most, skalní útvar, který v lidech vždy vzbuzoval respekt. Jeskyně pod ním byly dlouho zahalené tajemstvím – a kde se skrývá neznámé, tam se rodí legendy. O čertech, kteří si tu prý udělali své doupě.
Dál stoupáme ke srázům Macochy. Horní můstek nám nabídne pohled do hlubin propasti, ale zároveň nás zavede i k příběhům těch, kteří kdysi sestupovali dolů. První badatelé Moravského krasu byli průkopníci, kteří riskovali všechno. Jejich památník stojí právě na stezce, po které půjdeme.
Sestoupíme Salmovou stezkou, která kdysi patřila mezi první pokusy o zpřístupnění krasu turistům. Vede nás zpět do hlubin Pustého žlebu, kde se otevírá možnost vstoupit do Punkevních jeskyní. Podíváme se na Macochu i zespodu a kdo bude chtít, může proplout podzemní řekou Punkvou.
A pak už nás čeká Blansek. Impozantní hrad, o kterém skoro nikdo neví. Přitom kdysi patřil mezi důležitá sídla a jeho zbytky stále hledí do krajiny, kde se psaly dějiny.
Tohle není jen procházka, ale cesta krajinou, která vypráví. Pojďte ji naslouchat.
Za tajemstvím Moravského krasu
Proč je Moravský kras právě tady? Jak vznikal a co se pod jeho povrchem ukrývá? Začneme na jeho střeše a podíváme se na krajinu jinýma očima.
Pak sestoupíme k Hradu Holštejn, kdysi nejdůležitějšímu hradu celého kraje. Právě odsud se ve středověku řídilo osídlování nehostinného území. Jak to probíhalo? A co skrývá jeskynní hladomorna, obrovský podzemní dóm přímo pod hradem?
Cesta nás zavede k propadání Bílé vody, kde potok náhle mizí v podzemí. Místní tomu říkali díra do pekla a dlouho netušili, že právě tady se rodí známější Punkva.
Teprve pak přijdeme k jednomu z velkých závrtů, který když se kdysi propadl, bylo to slyšet široko daleko. A možná potkáme i jeskynní jezírko, které vypadá jako okno do neznámého světa.
Cestou si povíme i o lidech, kteří tu žili – o těch, kdo zpracovávali vápenec, stavěli vápenky a formovali krajinu stejně jako voda, která se pod ní ztrácí.
Tohle není jen procházka. Je to cesta krajinou, která vypráví, pokud jí nasloucháte.
Krajinou železa Moravského krasu
Moravský kras není jen krajinou vápence. Pod jeho povrchem se ukrývala i železná ruda, která po staletí formovala život v tomto kraji. Už v raném středověku ji lidé těžili a tavili. Největší rozmach ale přišel v 19. století, kdy se z Moravského krasu stalo průmyslové srdce regionu.
Vyrazíme z Jedovnic do Rudice, kde si povíme o vzniku krasu a jeho proměnách. Prozkoumáme místní větrný mlýn a zjistíme, proč se tomuto kraji říkalo Moravské Holandsko.
Zastavíme se u Rudického propadání, kde voda postupně mění krajinu přímo před našima očima – stejně jako ji po staletí měnili lidé těžbou a zpracováním železa.
Pak se vydáme k lomu Seč, k největšímu a nejbarevnějšímu pískovišti na Moravě. Nakonec dorazíme k bývalé železářské Salmově huti. Právě šlechtický rod Salmů sem přivedl železářský průmysl a tím zásadně proměnil celý kraj. Jejich vliv sahá až do dnešních dnů.
Tady se potkává příroda a průmysl, železo a vápenec, minulost a současnost. A stačí se jen pozorně dívat, aby se před námi tahle historie znovu otevřela.
Tohle není jen procházka. Je to cesta krajinou, kterou lidé i příroda formovali po staletí.
Kam až došel krysař z města Hameln
Představte si, že stojíte v zarostlém údolí. Nikde nic a vy máte před sebou nelehký úkol. Postavit dům. Ba co víc, vesnici. Ve středověku bylo na Drahanské vrchovině dvakrát tolik vesnic. Zbudovali je lidé, kteří toužili začít znovu. A často neuspěli.
A právě tady, v jednom z nejkrásnějších údolí Drahanské vrchoviny – Rakoveckém údolí, se skrývá jeden z nejzáhadnějších příběhů. Legenda o Krysaři z města Hameln je možná víc než jen pohádka. Kdo byli lidé, kteří přicházeli z Německou a Rakouska a pokusili se tu začít nový život? A proč jejich vesnice zmizely?
Vydejme se proti proudu času a podívejme se, co po nich v krajině zůstalo.